Hořovice
Středočeské město Hořovice, v němž dnes žije přibližně 7 tisíc obyvatel, představuje přirozené spádové, kulturní i hospodářské centrum západní části okresu Beroun. Leží na půli cesty mezi Prahou a Plzní v malebné krajině Hořovické pahorkatiny, z jedné strany obklopené chráněnou krajinnou oblastí Křivoklátsko a z druhé strany masivem Brd.
První písemné zmínky o Hořovicích pocházejí již ze 13. století a město se díky své bohaté historii pyšní hned několika významnými architektonickými památkami. Přímo ve městě se nachází unikátní zámecký areál tvořený Starým a Novým zámkem. Zatímco Starý zámek má své kořeny v původním středověkém hradu, barokní Nový zámek s rozlehlým přilehlým parkem patří k nejvýznamnějším památkovým objektům celých středních Čech.
Tradiční srdce města představuje historické centrum na Palackého náměstí a náměstí Boženy Němcové, které zdobí budova radnice a barokní kostel Nejsvětější Trojice. Mimo to fungují Hořovice jako ideální turistická brána do širšího regionu. V jejich těsné blízkosti se totiž nachází souhradí Točník a Žebrák, tajemná zřícenina hradu Valdek uprostřed brdských lesů nebo vyhlášené Koněpruské jeskyně.
Moderní Hořovice jsou nejen vyhledávaným cílem turistů, ale především klíčovým infrastrukturním a společenským bodem celého regionu. Významnou roli hraje zdejší vyhlášená Nemocnice Hořovice, která zajišťuje špičkovou zdravotní péči pro široké spádové území přesahující hranice okresu a zahrnující Berounsko, Rokycansko i Příbramsko. Spolu se sítí základních a středních škol, novými obchodními zónami a silnou průmyslovou tradicí tak město vytváří silnou potřebu každodenní mobility obyvatel i dojíždějících návštěvníků.
Silniční doprava
Díky své poloze jsou Hořovice významnou silniční křižovatkou. Městem prochází silnice II/114 (Dobříš – Hostomice – Hořovice – Cerhovice) tvořící osu Podbrdska a 74 km dlouhá silnice II/117, která spojuje Žebrák přes Hořovice a okraj CHKO Brdy až s Klatovy.
Klíčové je napojení na dálnici D5 Praha – Plzeň přes sjezd Exit 34 u Žebráku, vzdálený pouhých 6 km. Blízkost dálnice navíc vedla k rozvoji rozsáhlých průmyslových a logistických hal u Žebráku.
Autobusová doprava
Autobusová doprava na Hořovicku byla po desítky let pevně spjata s národním podnikem ČSAD KNV Praha a jeho dopravním závodem 117 Hořovice. Zatímco v roce 1953 začínal hořovický závod s pouhými 15 autobusy, do roku 1989 rozrostl na 80 vozidel a ročně přepravil přes 7,5 milionu cestujících. V letech 1991/1992 fungovala v Hořovicích poměrně rozsáhlá síť MHD pod licenčním číslem 13300 se 7 linkami, která kromě města svážela i okolní obce Podluhy, Praskolesy, Rpety a Tlustice.
Po roce 1989 přišla decentralizace a privatizace. V roce 1995 koupila hořovický závod společnost PROBO (vznikl PROBO TRANS HOŘOVICE). Postupným slučováním s berounským závodem (2000) a nákupem ČSAD Praha-západ (2004) vznikl dominantní dopravce PROBO TRANS BEROUN (později PROBO BUS, od roku 2013 součást skupiny Arriva).
V roce 2005 zahájil Středočeský kraj provoz vlastního integrovaného dopravního systému s názvem Středočeská integrovaná doprava (SID). I když nešlo o plnohodnotný systém v dnešním pojetí PID (spíše o zónově-tarifní sjednocení autobusových dopravců a koordinaci jízdních řádů), šlo o významný krok k modernizaci veřejné dopravy v regionu. Linky byly v systému označovány písmenou předponou podle okresů, přičemž Hořovicko a Berounsko získaly charakteristickou předponu „C“.
Městskou obsluhu v tomto systému převzala od poloviny 90. let jednolinková MHD (označená jako 210009, v SID pak C09 neboli C9). Spojovala železniční stanici, centrum města, spádovou Nemocnici Hořovice a zajížděla i k výrobním a skladovým halám v průmyslové zóně u Tlustice. Zásadním milníkem se stal 3. březen 2008, odkdy se město Hořovice rozhodlo linku C9 plně dotovat. Pro cestující byla přeprava zdarma, což výrazně zvýšilo její popularitu. Do té doby se na lince platilo běžné jízdné (tehdy 10 Kč).
Integrace Hořovicka do systému Pražské integrované dopravy (PID) proběhla ve dvou samostatných vlnách. V té první, ke které došlo 11. prosince 2016, byly do PID zapojeny pouze rychlé páteřní a dálkové autobusové linky spojující Praha-Zličín, Beroun, Žebrák a Hořovice. Regionální linky včetně městské linky C9 však v této fázi ještě zůstaly pod hlavičkou původního systému SID. K definitivnímu přechodu a plné integraci celého regionu došlo 15. prosince 2019, kdy byl systém SID na Hořovicku kompletně zrušen. Spolu s ním zanikla i bezplatná městská linka C9, jejíž úlohu převzala nová páteřní městská linka 639. Původní spojení doplňuje linka 637 směřující přes Tlustici do Žebráku a široká síť regionálních linek PID (např. 546 do Rokycan, 548 do Strašic) a především páteřní příměstská linka 384, která zajišťuje přímé autobusové spojení Hořovic přes Žebrák a Beroun s pražským Zličínem.
Zajímavým novodobým zpestřením místní dopravy se stalo léto roku 2026. Při příležitosti otevření nového obchodního domu Kaufland na okraji Hořovic zajišťoval dopravce DOREZA speciální linku pod licenčním číslem 211930. Tato nákupní linka fungovala v období od 1. června 2026 do 31. srpna 2026 jako bezplatná a jejím cílem bylo přilákat a pohodlně dopravit zákazníky z celého města do nového nákupního centra. Dopravce na linku tuto linku zpravidla vypravoval autobus SOR BN 9,5.
Železniční doprava
Železnice představuje pro Hořovice zásadní dopravní tepnu již od druhé poloviny 19. století. Městské nádraží leží na jedné z nejvýznamnějších železničních magistrál v České republice – na trati 170 (Praha – Beroun – Plzeň – Cheb), která tvoří součást III. tranzitního železničního koridoru.
Historie železničního spojení v Hořovicích se začala psát v roce 1862, kdy byla zprovozněna privátní Česká západní dráha (BWB – Böhmische Westbahn) spojující Prahu s Plzní a bavorskou hranicí. Výstavba trati přinesla do Podbrdska masivní rozvoj průmyslu, obchodu i těžby surovin.
V průběhu 20. století prošla trať řadou modernizací. V roce 1973 byla dokončena její celková elektrifikaci (stejnosměrnou napájecí soustavou 3 kV), což výrazně zrychlilo příměstskou i nákladní dopravu. V prvním desetiletí 21. století pak následovala rozsáhlá koridorizace úseku Beroun – Zdice – Hořovice – Rokycany, při níž došlo k modernizaci kolejiště, instalaci nového zabezpečovacího zařízení a vybudování bezbariérových nástupišť s podchody přímo na hořovickém nádraží.
Železniční stanice Hořovice slouží jako jeden z klíčových přestupních uzlů ve městě. Páteřní dálkovou dopravu zde zajišťují rychlíky linky R16 (Berounka), které v Hořovicích zastavují v pravidelném hodinovém až dvouhodinovém intervalu a nabízejí rychlé přímé spojení jak s Prahou, tak s Plzní. Toto dálkové spojení doplňují i vybrané ranní a pozdně večerní spoje expresní linky Ex6 (Západní expres), které v Hořovicích zastavují pro potřeby dojíždějících obyvatel na brzké ranní směny či při návratu z metropole. Lokální obsluhu a návoz cestujících z okolních obcí pak zajišťují zastávkové osobní vlaky linky S70 / P2 na trase Beroun – Zdice – Praskolesy – Hořovice – Kařez – Rokycany – Plzeň.
Fotogalerie
