Lanová dráha na Petřín

První lanová dráha na Petřín

Po výstavbě rozhledny na Petříně nastala otázka propojení rozhledny s výhledem na město s dopravou, která byla daleko. Dne 25.7. 1891 byla lanovka uvedena do provozu v úseku Újezd a Nebozízek (obě stanice měly jiné umístění než nyní), provoz zajišťovalo Družstvo rozhledny na Petříně - majitelem však bylo královské hlavní město Praha. Koncesi tehdy udělilo ministerstvo obchodu ve Vídni 24.12.1980. Lanovka byla tříkolejnicová, střední kolejnici používaly oba vozy a v prostřední části byla trať plně dvojkolejná aby se vozy mohly vyhnout. Lanovka byla v provozu až do roku 1914, příčinnou přerušení provozu byla 1. světová válka. Po jejím skončení fungovala jen od 30.3.1919 do 28.9.1919 a 21.3.1920. V roce 1921 vypověděla vodárna dodávky vody a tím byl zpečetěn osud lanovky na vodní převahu. Celá trať, vozy i stanice byly zachovány ještě několik let.

Rozchod kolejí:	1 000 mm
Charakter tratě:	tříkolejnicová trať se dvěma abtovými ozubnicemi a výhybnou uprostřed
Vodorovná délka tratě:	383 m
Šikmá délka tratě:	396,47 m
Výškový rozdíl stanic:	102,2 m
Průměrný sklon tratě:	267 %o
Maximální sklon tratě:	295 %o
Minimální sklon tratě:	235 %o
Jízdní doba:	6min 30s
Průměr hlavní kladky:	2,8 m

Petřínská lanovka elektrická

Při přípravách IX. sokolského sletu (1932) se město rozhodlo, že lanovku zrekonstruuje a obnoví. V prosinci 1930 zmocnila městská rada radusprávní Elektrických podniků a v březnu 1931 byla lanovka převedena do majetku Elektrických podniků. Přestavba probíhala od listopadu 1931 do května 1932. Změnil se pohon z vodního převahu na elektrický, poloha obou stanic a rozchod z úzkého na normální. Po rekonstrukci byly tyto parametry:

Rozchod kolejí:	1 435 mm
Charakter tratě:	jednokolejná trať s výhybnou uprostřed s abtovými výhybkami
Vodorovná délka tratě:	493 m
Šikmá délka tratě:	510,28 m
Výškový rozdíl stanic:	130,45 m
Průměrný sklon tratě:	%o
Maximální sklon tratě:	298 %o (po roce 1985: 295,7 %o)
Minimální sklon tratě:	217,7 %o
Jízdní doba:	6min 30s (po roce 1985: 6min)
Průměr hlavní kladky:	2,8 m

K 5.6.1932 byla lanová dráha znovuzprovozněna a od 9.7.1932 začala cestujícím sloužit zastávka na Nebozízku. Dlouhá léta byl provoz stabilní a pravidelný. Na počátku roku 1945 byl provoz zastaven z úsporných důvodů na čtyři měsíce a podobně tomu bylo i v roce 1946. Lanovka vykazovala nejvíce výkonů při konání sletů a spartakiád.
Za deštivého počasí dne 7.6.1965 došlo k porušení kolejí, opěrných zdí a ve výhybce se kolej posunula o 20 centimetrů, což znamenalo rozkývání vozu č.2. Tato událost zapříčinila zastavení provozu lanovky.
Předpokládalo se, že se celá lanová dráha bude rekonstruovat a proto byly vozidla rozebrány a zůstaly jen podvozky. V květnu a červnu 1967 došlo k dalším sesuvům půdy, jenž zničily další část střední tratě. Během následných prací byla část lanovky zavezena - s brzkým obnovením se nepočítalo..

V průběhu sedmdesátých let se o obnově lanovky pouze jednalo. Na konkrétní jednání došlo až v roce 1982 s tím, že na počátku roku 1983 začly první stavební práce.
Z hlediska kolejového vedení se nic nezměnilo. Provoz této třetí pozemní lanové dráhy na Petřín byl zahájen 15.6.1985. Během roku 1996 se uskutečnila čtyřměsíční výluka při které proběhla rekonstrukce mostní konstrukce..

Nyní je lanovka ve správě vozovny Střešovice a interně je značena číslem 99.

Autor: Jiří Vařečka | Přidáno: ? | Aktualizováno: 13.1.2013